Mlhovina NGC 6611 (M16) se nachází blízko hranice souhvězdí Hada a Štítu, 3°severně od mlhoviny NGC 6618 (M17) ve Střelci. M16 je rozptýlená hvězdokupa nacházející se v rozlehlé difúzní mlhovině. Jedná se o objekt jehož krása vynikne teprve na fotografiích pořízených dlouhou expozicí.
K prvnímu pozorování došlo pravděpodobně švýcarským astronomem P.L. de Chesaauxem v roce 1746. Popsal ji jako hvězdokupu mezi souhvězdími Serpens (Hada), Sagittarius (Střelec) a Antinous. O mlhovině se poprvé zmínil Messier v červnu roku 1764. První fotografie byly pořízeny E.E. Bernardem v roce 1895 na Whitin Observatory. Při dobrých pozorovacích podmínkách můžeme pozorovat mlhovinu o rozměrech 20´ až 25´, na dobrých fotografiích až 35´x30´. Na fotografiích pořízených velkými dalekohledy je Orlí mlhovina jednou z nejkrásnějších difúzních mlhovin. Jsou v ní patrné udivující detaily. V severovýchodní části se nachází sloupy temného plynu. Jejich skutečná velikost je kolem 1 sv. roku. Jsou tvořeny molekulárním vodíkem a různých ledových částic. Ve sloupech v současnosti stále vznikají hvězdy. Na okrajích sloupů je možné pozorovat na snímcích pořízených Hubblovým kosmickým dalekohledem chomáčky plynu. Tyto chomáčky byly anglicky pojmenovány EGG (anglicky „vejce“) - Evaporating Gaseous Globules - vypařující se plynné globule. V těchto globulích stále vznikají hvězdy neboť se jedná o husté koncentrace mezihvězdné hmoty. Obsahují množství prachu, který je chrání před zářením okolních hvězd. Pravděpodobně ve všech globulích se vyskytují mladé protohvězdy.
Vzdálenost mlhoviny se v minulosti udávala v rozmezí 4200 až 11000 sv. let. V současné době je udávaná vzdálenost kolem 7000 sv. let a skutečný rozměr asi 65 sv. let (nejjasnější centrální oblast asi 20 sv. let).